HISTORIE 300 zatáček

Velice stručné ohlédnutí za odjetými ročníky...1961 - 2017

První poválečný motocyklový závod, se jel v Hořicích 21.8.1960. Nebylo to ale na dnešní trati, ale jelo se městem Hořice. Start na náměstí, závodníci jeli po Husovce dolů a dnešního kina Na Špici odbočili vlevo a pod tenisovými kurty ještě jednou vlevo. Sjeli z kopce a na Daliborce vpravo, kolem Smetanových sadů, kole Sokolovny až k hospodě Doubravka. Pak odbočili opět vlevo a kolem hořického špitálu , hořického pivovaru a zámku se vrátili zpět na náměstí.

Poválečné obnovení tradice 300 zatáček, se datuje 25.6.1961. Prvním vítězem byl Pavel Slavíček ve 250cc. Legendární Václav Parus vyhrál 175cc. Jely se i sidecary, vyhrála posádka Vyskočil-Fabián. V první ročnících byl nejúspěšnějším právě malý velký muž, Václav Parus. V roce 1962 vyhrává 175cc, zrovna tak jako v roce 1963 a 1964, kdy vyhraje i 125cc. První zlatý věnec z Hořic si v roce 1962 odveze i Gustav Havel ve 350cc, totéž o rok později. Palmu vítězství si odváží i v roce 1965 a 1966. V roce 1964, vyhrává 250cc František Šťastný a málo kdy by tipoval, že to bylo jeho jedné vítězství na hořické trati.V roce 1966, se jely i závody Formule 3, vyhraje Vladimír Hubáček s Wartburgem. V roce 1967, se plném lesku ukáže veliký talent Bohumil Staša a vyhraje 250cc. Staša startuje ještě ve 350cc, končí druhý za Karlem Bojerem. Havel nestartoval, protože neměl z továrny připraven motocykl. Na podzim roku 1967, Gusta přebírá diplom čestného člena AMK Hořice. V poslední den toho roku však dojde k tragedii. Havel havaruje na cestě do práce a umírá. Pořadatelé požádali paní Eli Havlovou, zda mohou do názvu závodu v Hořicích vnést Gustovo jméno. Od roku 1968, je tedy plný název 300 zatáček Gustava Havla. Rok 1968, se zlomový ještě v tom, že poprvé startují i zahraniční jezdci. První zahraničním vítezem, je Ingo Köppe. K veliké radosti Hořičáků, vyhraje domácí Zdeněk Bíma 250cc.

V roce 1969, jede i tzv. komáří třída, tedy 50cc. Vyhraje Zbyněk Havrda, na motocyklu, který postavil Václav Rathouský, tedy AHRA. Jezdci z NDR, jezdili v té době výhradně MZ a ve 125cc obsadili všechny místa na podiu, v pořadí Kohlar, Bartusch, Mahler. Ve 250cc, dojede za vítězným Bočkem domácí Bíma a Bareš. Staša opět dominuje ve 350cc na velmi populárním stroji ČZ 350 OHC. Desátý ročník v roce 1970, se zapsal do historie hromadným pádem v Kudrnáčově zatáčce. Došlo zde k pádu několika jezdců a jeden z motocyklů, ještě trefil vojáka-pořadatele. Havaruje Šťastný, Schmidt, Kronn a Špak. Ve třídě 125cc, končí závod na druhém místě vycházející velká hvězda světové silnice, Teuvo Länsiovuori z Finska, aby pak třídu 250cc vyhrál. 350cc vyhraje Staša před Bímou a Bojerem. Tappi Länsi přijede do Hořic i následující rok, ale musí se sklonit před uměním Staši ve 350cc. Bohouš vyhrál i 250cc. V roce 1972, tř.50cc vyhraje Fendrich o 0,3 sec před Havrdou. Staša na Jawě vyhraje 250cc a František Srna na Jawě, vyhraje 350cc. O rok později se v Hořicích hraje v neděli 3x švédská hymna. Björn Carlsson vyhraje 125cc a Roland Nilsson vyhraje 250cc a 350cc. V roce 1974, návštěva 20.000 diváků, slunečné počasí. Fendrich opět porazí těsně Havrdu, oba jedou RAVO. Staša vítězí ve 250cc i 350cc. Ve 250cc, končí za Stašou Peter Baláž. Tento ročník přenáší živě Československá televize. Švédský pilot si v roce 1975 zopakuje double a vyhraje 250cc a 350cc. O rok později se do Hořic opět sjela velice kvalitní zahraniční konkurence. Na startu se objevil i Janos Drapál, který pak pro Maďarsko vyhrával i Velké ceny mistrovství světa. Janos, ale v Hořicích našel ve tř 250cca 350cc přemožitele ve Franzi Kunzovi.

Rakouští jezdci řádili v roce 1977, při 17. ročníku. Meidinger a Auinger jsou na bedně ve 125cc  a Edi Stöllinger, pak vyhraje 250cc a 350cc. Ano, je to ten Stöllinger, který pak úspěšně jezdí Grand Prix. Rok 1978, to byl v Hořicích rok Petera Baláže. Startoval hned ve třech závodech. Vyhrál 125cc, třetí dojel ve 250cc a druhý ve 350cc. Obě silné třídy vyhrál Karl-Thomas Grässel a byl to jeden z těch, kteří uměli v Hořicích vyhrát v neděli dva závody. 19.ročník v roce 1979, se zapsal do historie památným vítězstvím Honzy Bartůňka, když ve třídě 350cc, vyhrál na českém stroji Jawa a porazil velmi kvalitní zahraniční závodníky, na velmi rychlých strojích Yamaha. V tomto roce se objeví další hvězda světových okruhů a sice Rolf Blatter a hned vyhraje 50cc, tedy třídu, ve které v tom roce skončil celkově třetí na světě. O rok později si Blatter odveze dva zlaté věnce za 50cc a 125cc. Bruno Lüscher je dalším, který se zapisuje dvojitým vítězstvím 250cc a 350cc. Další děsivou podívanou v Kudrnáčce diváci mají při 21. ročníku v 1981. Heinen a Lederer si to ve 350cc dávají tak, že v nájezdu do Kudrnáčky padá Franz Lederer. U té nehody jsem byl účastníkem a Ledererovi jsem pak pomáhal z vozovky, kde zůstal ležet. Nakonec se ukázalo, že příčinou nehody byla technická závada. Heinen se sice dostal do vedení, ale zajel do depa a závod pro něj skončil. V roce 1982 jsme se velmi těšili na Bohouše Stašu, který měl konkurence schopnou techniku a zajel opět na bednu a to hned dvakrát. Na stratu další hvězdy 300 zatáček, Janez Pintar, Gerold Fischer, Harald Layher, Herbert Besendorfer. Další borci přijíždějí i v roce 1983 a hned se prosazují na čelní umístění. Lichtenberg , Pintar, Pavlič, to byly 125cc. Fischer, Strzemski, Reichel, to byly 250cc. Rösnick, Fischer, Spiegler, ti byli nejlepší v nové královské třídě, tedy 500cc.

O rok později, získává double Herbert Zwickl, jedna z opravdu velikých nezapomenutelných postav 300 ztaáček. Nejedou se 50cc, ale jede se nová třída 80cc. Blatter vyhraje 125cc. V roce 1985, se jede jubilejní 25.ročník, Blatter opět na stupni nejvyšším ve 125cc, za ním jeho veliký soupeř Pintar. Poprvé se prosazuje další velká postava Zatáček a to Rudi Gächter ve 250cc. Tř. 350cc, to byl souboj dvou velikánů, Zwickla a Fischera, vítězí Gerold Fischer. Na startu chybí Vladimír Jarolím, který tragicky havaruje na podzim 1984 ve Frohburgu. V roce 1986, dá o sobě vědět Oldřich Podlipný, když vyhraje přebor 125cc. 80cc a 125cc, to byl triumf Janeze Pintara, který nechal za sebou i Rolfa Blattera.

Gächter poprvé vyhraje 250cc a Pavol Dekánek vyhraje 500cc a pasuje se tak do role krále této třídy této doby.V 1987 Blatter byl opět druhý, ale tentokrát se musel sklonit před Bogdanem Nikolovem. Rychlý Maďar Arpi Harmati vyhraje 250cca a Palo Dekánek 500cc, před Hlavatkou a Gächterem. Další rok v 500cc nestartuje Dekánek a tak Hlavatka využije situace a tuto třídu vyhraje. K veliké radosti třetí dojíždí domácí Milan Pecen. Extra úspěšní jsou Maďaři...Szabo před Tiborim vyhraje 80cc a pak ještě Szabo dojede druhý před třetím Lovasim.Na 29. ročník se Dekánek do Hořic vrátil a opět udělal závod s vítězným koncem pro něj. Gächter vyhraje 250cc před Stamsnijderem a 125cc vyhraje emigrant Ivo Hrstka. Na jeho počest se hraje písnička na přání, tedy československá státní hymna. Jubilejní 30. ročník, 80cc Vaněček, Krmíček, Havrda. 125cc vyhraje Pintar, 250cc zelený rychlík Gächter a půllitry opěk Dekoš, před korunním princem Rudi Zellerem. O rok později, jsou na startu jezdi 14ti zemí ! Jede se poslední závod 500cc a ten vyhraje Dario Marchetti. Konec pětistovek, jakoby věštil něco špatného. V roce 1992 a 1993, nevoněly a neburácely v Hořicích závodní motorky.

To by ale nesměl v patriotovi z Hořic doutnat entuziazmus, nastartovat další etapu Zatáček. 22.5.1994, další mylník historie 300 zatáček Gustava Havla. Jedeme ! Součastí závodů jsou i Klasici. Na startu jsou u superbike a Rudi Zeller, se konečně dočká vítězství.125cc vyhraje Fritzsche a 250cc Lucas. I rok 1995, se zapíše do historie Zatáček, ale černým písmem. Závody totiž poprvé navštívila baba smrt. Vše se odehrálo v superbike, kdy dojde k pádu Radka Urbance a ten letící po silnici podraží zadní kolo Suzuki Hellera...je z toho hrůzný pád...motocykl Urbance zasahuje diváka, který žel stojí v zakázaném prostoru, odkud byl těšně před incidentem vykázán, poté i odnesen...ale vrátil se zpět a to se mu stalo osudným...

závody vyhraje Berghammer před Zellerem a Lelkem, dvacky Kacko před Podlipným a Seifertem a dvěpade Lucas před Oroszem a Simonem. V roce 1996 více jak 15.000 diváků, přijelo na Radka Urbance. Radek v sobotu odtrénoval, ale poté se odehrála akce z akčního filmu a Radek zmizel na několik roků , až jsem jej pak objevil až daleko za louží. Pohár ČMF SPP 125cc, vyhraje talentovaný Tomáš Hlavatka, před domácím talentovaným Markem Zimou, aby pak Zima dakšny ještě týž den vyhrál, před Sašou Vysloužilem. Oldu poráží Bohouš Seifert ve 125cc, třetí vycházející hvězdička Marek Červený. Lucs, Orosz, Soukup to bylo podium 250cc, Fritzsche, Boček, Holz supersporty a Zeller, Végh, Esterer superbike. 35. ročník vyhraje Podlipný před Knöflerem a Loichtem. Lucas opět vyhraje 250cc, za ním dva naši Hatan a Soukup. Fritzsche vyhraje SSP před Bočkem a Markalousem.

O rok později se díky rozmarům počasí závody neodjely celé, ale Podlipák si i tak připisuje další vítězství. Rok na to, bylo pěkně a opět početná divácká kulisa. Jedou se i supermono, vyhraje Frank Mrazek. Boček, Ouda, Červený to byly sporty. Seifert , KNöfler, Podlipný, to byly dvácy. Byl tu rok 2000 a s ním 38.ročník. Mona vyhraje domácí Martin Kamenický a založí tak dominanci v této třídě pro svoji rodinu. Jediným, za to kvalitním soupeřem jim byl Johannes Kehrer. Olda jenom o kousek prohraje s Jahodou a později se ukáže, že tahle prohra jej v dnešní době stála to, že Olda nemá na svém kontě 10 vítězství jako Staša. 2001 vyhraje mona Vacek, jede se plná nálož Klasiků, vavříny berou borci těchto tříd, Loicht, Sandroni, Korman, Zwidl, Fürböck, Neuimair. Olda opět skončil hned pod prvním místem , tentokrát za Knöfim. Populární Roman Boček vyhraje třídu, které se říkalo "volná nad 250cc". 40. ročník v 2002, vrací se Baláž a v Klasik 250cc si vzpomene na své výkony a odváží zelený věnec. Boček poráží zoufalého Brandta v SSP, Kameničtí obsadili prvá dvě místa v monech v pořadí Martin a Libor. Podlipák vrací Knöflerovi porážku a vyhraje 125cc, ale Knöfi si sedne na superbike a vyhraje před začínajícím Dražďákem, třetí pak Mareček Červený.

2003, řádí Martin Loicht. Vyhraje Klasik do 350cc, vyhraje 250cc, vyhraje Klasik nad 350cc a jede prosím pěkně ještě mona, který tedy nevyhraje, ale jede 4 závody v neděli. Kameničtí si zopakují triumf, Pavel Bittner vyhraje sporty před Markem Svobodou a nad 600 vítězí Roman Boček před Voitem a přešťastným Frantou Loučkou. Rok na to Loicht opět dominuje v Klasik 250cc, do i nad 350cc. Kameničtí neuspějí, Martin je nemocen a Libor má třetí místo za Voitem a Kehrerem.Stefan Holz se zapisuje mezi vítěze Zatáček do 600cc, Podlipák dává další výhru ve dvackách a Boček další výhru nad 600cc. Třídy Klasik plné zvučných jmen, Loicht, Glauser, Tázler, Grämmer, Šobáň, Neef, Fürböck, Holanec. Navrátilec Zbyněk Soukup vyhraje SPP 125cc, Kehrer mona, Jirka Brož má první výhru do 600cc , Podlipák poráží Grämmera, na bedně už je i Patrik Kolář a Jura Dražďák vítězí nad 600cc. Jeho souboj s Petrem Čermákem vyústí v nový traťák, který zapisuje právě DRažďák, 2:22,61 min, což je defacto průměr 130km/h.  V roce 2006 se v Koruně slaví 70 roků závodění v Hořicích. Na oslavě je řada jezdců z doby minulých. Radek Lamich vyhraje dakšny, Loicht veze z Hořic další dva věnce z Klasiků, Libor Kamenický má první zlatý věnec z Hořic, Podlipák zase vyhrál a Patrik je už druhý.

Na startu rychlík Rico Penzkofer, vyhraje 600cc a na bombardéru BMW udivuje v superbike, ty ale vyhraje Draždy. Dramaticky začaly příprava na 45. ročník, protože doslova pár dnů před závody shořel sklad materiálu, který je potřeba na stavbu závodní tratě. Zvedla veliká vlna podpory, jako když shořelo Národní divadlo. Opět vítězí entuziasmus a nadšení a 45. ročník se koná. V krásném rytířském souboji poráží Cowboy Indiana, tedy Jirka Brož Michala Dokoupila. Kehrer poráží Kamenického a třetí nezmar Loicht, to bylo v monech. Loicht si schladí žáhu v Klasik, druhý do 250cc a vyhraje do 350cc. Podobná situace v SBK, tedy opět souboj Dražďák Čermák. Opět končí vítězně pro Dražďáka, ale Čermák přepisuje traťák...na 2:19,00 min, což je 134km/h! Rok na to, potrápilo připravené pořadatele počasí. I přesto že bylo chladno a mokro, bylo diváků hodně. Kolář už porazil Podlipného, ZIma si připisuje vítězství v SPP 125cc. Závod do  600cc se jel pouze na 5 kol, ale i tak Michal Indi Dokoupil stačil předvést, že český road racing, má dalšího výborného závodníka.

48. ročník v 2010, opět zlobilo počasí, hlavně pak v sobotu 3x opakovaná průtrž notně komplikovala život pořadatelům, divákům , jezdcům a jejich doprovodům i v depu. Musel se posouvat časový harmonogram, až se dojíždělo téměř za tmy. V Dachovských lesích to bylo už opravdu na světla.  Supersporty nakonec vyhrál Michael Pearson, před Brožem a Holubcem, Kolář porazil Podlipného, Patrikův bratr Petr vyhrál SPP 125cc, Navrátil vyhrál 250cc, litry pak Dražďáka před Pearsonem. Draždy tak navždy zůstane jediným, kdo Michaela v Hořicích porazil. Rok na to vynikající konkurence, hlavně pak početná enkláva jezdců z Ostrovů. Sedlo vyhraje před Zimou dakšny. Vicemistr světa Blatter vyhraje Klasik 500cc. Podlipný tentokrát nestačí nejenom na Patrika, ale ani na druhého Grämera. 250cc parádní závod pros sebe urval Wolfi Schuster, před Morganem a Kellym. Pak si odjeli svůj závod tzv. nekvalifikovaní třídy 600cc.  A pak se šlo na ostrý závod 600cc. Na všechny ale čekala tragedie. Za Křížkem dojde ke kontaktu Robina Bořke a Jiří Cabuka. Zatímco Cabuk zůstává zraněný na silnici, Bořke po kontaktu je katapultován do lesních partií. Sítě plnily svůj účel, ale rychlost byla vysoká a Robin končí daleko v lese. Po nějaké době se u startovací věže rozhostilo zlověstné ticho a slzy v očích a nevěřícné kroucení hlavou...Robin Bořkem podlehl...závody jsou ukončeny....

V roce 2012, vyhraje dakšny Lamich před Hanákem. Kolář porazí Podlipného a Schuster vyhraje dvěpade před Andersem Blachou. SSP bere první místo Mr.36, tedy Michael Pearson, druhý Jirka Brož a věnce se dočkal i Kamil Holán. I SBK vyhraje Pearson, Kamil má druhý věnec a Brožák je třetí. Další rok opět vyhrává Lamich, ve 250CRR je první Vysloužil před Hanzalíkem, ve 250GP vyhraje Korhonen. Mona Kamenický, před Kalinou a Hatanem. Nová třída V-TWIN, tu vyhraje Indian, před Davidem Hanzalíkem. Marek Červený vyhraje SSP, před Vostárkem a Holánem. Kamil si jede pro věnec i v SBK, když je druhý za Mr. 36 a před Vostym. Rok 2014 je jiný v tom, že součástí České Tourist Trophy, jsou dva a dva závody supersportů a superbiků seriál IRRC, což je neofic mistrovství Evropy silničních motocyklových závodů na přírodních okruzích, tedy International Road Racing Championship. Naši jezdci předvedli kvalitním jezdcům ze zahraničí, jak silní jsou na své trati v Hořicích. První závod 600ccvyhrál Dokoupil před Červeným a druhý závod bylo v cíli pořadí prohozené. Zásluhou Aleše Nechvátala, se hrála 2x česká hymna i ve SBK, když oba závody právě Alda vyhrál. Zatáčky v dakšnech vyhraje opět Radek Lamich a stává se tak nejlepším jezdcem této kubartury. GP125cc. můžem,e říci "endlich", ano konečně se po tolika letech dočkal Steffen Grämer vítězství. Pierre Favre z Francie vyhraje GP250cc.

Twiny vyhraje Dokoupil před Luptonem a mona Kehrer před Kamenickým. Šestky bere Pearson, před Dokupilem a Červeným. V litrech Pearson havaruje hned pod startem...transport vrtulníkem do FNHK....restartovaný závod vyhraje Holán, před Červeným a Bicanem.V roce 2015 vyhrál při Zatáčkách Lamich další svůj dakšnový závod. Dvacky nevyhrál Podlipák, ani Kolář, ale domácí závodník Michal Savinkov.  Blacha Voit, to byly 250cc. Twiny vyhrál nestárnoucí Soukup, před Korhonenem. Mona pak Kamenický před Kalinou. 600cc Mareček, Vosty, Gotta, tedy Luca Gottardi. 1000cc pak Kamča, před Aldou a Kimurou, tedy Petrem Bičiště. IRRC, i tady naši jezdci dominovali. SSP vyhrál Mareček před Indianem a Joey den Bestenem, druhý závod pak vyhrál Indian před den Bestenem a Kamilem. Pak jsme všichni čekali až se v Kudrnáčce objeví i Marek Červený, Když byl odmávnut, mohl slavit titul šampiona SSP IRRC 2015. Litry pak vyhrál Kamil, před Sebastienem LeGrelle a Aldou Nechvátalem, druhý závod pak vyhrál Sebastien, před Kamilem a Aldou. Super víkend pro české barvy. Rok 2016 , to vyhrál dakšny Mirek Sedlo, mona sympatický Shaun Anderson, twiny Indi před Soukupem a Elwoodem. Mezi Koláře a Podlipného, se tentokrát vklínil Christopher Eder. Mareček vyhrál suverenně supersporty před Kamčou a Jochenem Rotterem. Populární Didi Grams má zlatý věnec se superbike, za ním pak končí Petr Bičiště a Marek Čerevný. IRRC, vlastně všechny rozjížďky a to jak 600, tak i 1000, vyhraje Mareček. V šestkách porazí den Bestena a Kamila Holána, ve stejném pořadí dojedou i druhou rozjížďku. Litry pak za Markem dojedou Grams a LeGrelle a to v obou rozjížďkách. Klasici jezdí svoje závody taky na rychlost, vítězí Bělič, Obtulowicz, de Doncker, Stibor. V roce 2017, se na trůn SPP 125 vrací Lamich. GP125cc má podium Kolář, Podlipný a Eder.  Anderson  a Loučka , to jsou první dva v monech. Dokoupil, Stibor a Smolders , podium ve twinech. SPP pro sebe bere Kamil Holán, druhý Christian Schmitz a třetí k veliké radosti Richard Sedlák. IRRC, to byla opět velká česká radost. Marek sice nejede sporty, ale ty pro sebe v první rozjížďce bere Kamil před Joeyem a i tady je úspěšný RiČi Sedlák a má zelená věnec. Ve druhé rozjížďce si Kamil s Joeyem pořadí prohodí a RiČiho vystřídá kvalitním výkonem Michal Vecko. Marek potvrzuje svou kvalitu i v superbike, když vyhraje obě rozjížďky. Tu první před Gramsem a LeGrewlle a tu druhou před LeGrelle a Gramsem.

ČESKÁ TOURIST  TROPHY

Tyto voňavé závody, tedy závody veteránů, jsou od roku 1989, neodmyslitelnou součástí závodů v Hořicích. Nejenom, že jsou součástí ostrých závodů, kde máme na programu tyto stroje v kategoriích Klasik, ale tato disciplína, jede i svoje vlastní závody a to pod názven Česká Tourist Trophy.

S nápadem, pořádat tyto závody na zdejší trati přišel Libor Kamenický.Libor je uznávaným funkcionářem a znalcem této parádní disciplíny a to i na mezinárodním poli.Každý rok je nápomocen při organizaci těchto závodů a hlavně pak bez jeho kontaktů s jezdci, by to snad ani nešlo.Závody ČTT, se nejedou jako závody rychlostní. Rychlostní závody jedou třídy Klasik při již zmiňovaných ostrých závodech. Specifikum závodů ČTT je v tom, že se jedou jako závody na stálost výkonů. Tedy, každému jezdci, se změří čas , jakým projede druhé kolo. A potom dojde k měření některých další průjezdů a tyto časy se porovnají s tím pevně změřeným druhým kolem, které je jako výchozí. Které další průjezdy se pak měří a porovnávají, ví pouze ředitel závodu. Při závodech ČTT, vidíme na startu více jak 350 jezdců.A to jak v motocyklů solo, tak i sidecarů.

Motocykly solo startují v 15ti kategoriích, které jsou rozděleny dle roku výroby a dle objemu. Startují i čtyři kategorie sidecarů. Na startu jsme tu měli i 36 posádek!!!

Do této kategorie se vracejí i bývalí aktivní jezdci, nebo ji také jezdí i současní jezdci…Heinz Rosner, Giuseppe Sandroni, Ion Worhington, Jan Volák, Alexander Vysloužil, Willi Rüfenacht, Milan Horák, Petr Chábera, Jiří Švihnos, Johann Fürböck, Rolf Blatter, Martin Loicht, Jan Tomšej, Karel Kalina, Milan Šobáň, František Vařacha, Václav Rathouský, Peter Baláž, František Mrázek, Eda Klimek, Bohuslav Seifert, František Loučka, Pavel Strapina, Václav Parus, František Svatoš, Jiří Pěnička…

K vidění jsou snad všechny motocyklové značky, co kdy brázdily závodní tratě po celém světě…BMW, Ariel, Rudge, BSA, Triumph, Gilera, NSU, Matchless, JAWA, Bortin, Benelli, Coventry, Standard, Kleva, Korovec, Honda, ČZ, DKW, Ducati, Aermacchi, Moto Morini, Moto Guzzi, Montesa, RAVO, AHRA, Simson, Kreidler, Ogar, Jupiter, Triton, Seeley, ESO, Yamaha, Morbidelli, MZ, Kawasaki, Maico, Suzuki, MTX, Voschod, MV Agusta, Laverda, Harley-Davidson…

V roce 2013, se mění Česká Tourist Trophy z jízdy na pravidelnost na klasiké závody rychlostní

V roce 2014 se Česká Tourist Trophy spojuje i International Road Racing Championship, a tím se závody v Hořicích opět posuvají o level výš.

do ochozů se vrátili diváci a na na noba závody dohromady přijde až 35.000 diváků

CO NA ZÁVĚR…

Hořická trať, si za dobu své existence vydobyla veliký zvuk.A to jak mezi diváky, tak i mezi jezdci. A nejenom na území naší republiky, ale i daleko za hranicemi.Dokladem velikosti těchto závodů, budiž mimo jiné i to, že na startu 300 zatáček, stálo za ty roky více jak 1.000 jezdců, převážná většina, se do Hořic po dlouhé roky vracela.Byli zde k vidění reprezentanti nejenom České republiky a Slovenské Republiky, nebo bývalé ČSSR, ale i jezdci z Polska, Maďarska, Litvy, Anglie, Bulharska, Jugoslávie, Finska, Švédska, Dánska, Německa, Rakouska, Švýcarska, Holandska, Itálie, Kanady, Francie, Irska, Belgie..

Viděli jsme v Hořicích jezdce, kteří patřili k hvězdám české silnice, ale i jezdce, kteří sbírali vavříny a body v seriálech Mistrovství Evropy a Mistrovství světa..

Bohumil Staša, Peter Baláž, Rolf Blatter, Janez Pintar, Gerold Fischer, Teuvo Länsiovuori, Eero Hyvärinen, Chris Baert, Rolf Aljes, Pavol Dekánek, Václav Parus, Steve Mizera, Andreas Barth, Jiří Dražďák, Janos Végh, Janos Szabo, Bogdan Nikolov, Janos Drapál, Edi Stöllinger, August Auinger, Sepp Doppler, Arpád Harmati, Radek Urbanec, Franz Kunz, Engelbert Neuimair,Steve Mizera, René Knöfler, Zbyněk Havrda…v roce 2001, byl do závodu třídy 125cc, přihlášený i Andrea Dovizioso…14 dnů před termínem 300 ZGH, ale získal angažmá a do Hořic tedy nepřijel…

I ze samotných Hořic , jsme na startu viděli hodně kluků…Zdeněk Bíma, Josef Bareš, Jiří Šafránek, Oldřich Podlipný, Marek Zima, Milan Pecen, Jaroslav Kopp senior a junior, Milan Hercík senior a junior, Jiří Kubišta, Pavel Flégl, Štěpán Pluhař, Stanislav Dousek…

Povídali jsme si tady o jezdcích, pořadatelích, divácích…

Tím čtvrtým do mariáše, je sponzor…ti všichni sponzoři, kteří nám pomáhali,pomáhají a pomáhat budou, jsou významnou součástí závodů. Bez jejich pochopení, bez jejich podpory finanční a materiální, bychom závod jet nemohli.

Poděkování všem sponzorů a institucím za nezištnou pomoc.